USA 2019 #17 (20.7.) DC budeš nám chybět, zdravíme New York
Den posledního amerického přesunu. Tenhle blog asi nebude moc dlouhý, tak sem hodím ještě jednu příhodu z předchozího nabitého dne.
Když jsme včera přišli do našeho Airbnb, tak nás čekalo překvapení v podobě zapnutých světel. Říkali jsme si, že je to divné, že jsme určitě zhasínali, ale neřešili jsme to a řešili večerní hygienu. Když jsme pak ale chtěli zhasnout, tak vypínač nereagoval. Mysleli jsme si, že je rozbitý, ale po chvíli hledání jsme našli druhý vypínač na schodech u vstupu do horního bytu, který zprovoznil i ten náš. Jelikož jsme o vypínači na schodech nevěděli, bylo jasné, že někdo seshora byl u nás. Přišlo nám to divné a takové ohrožující. Jasně, majitel si asi může jít zkontrolovat svou nemovitost, ale čekal bych, že napíše zprávu, že něco potřebuje nebo tak něco, ať hosté vědí, že tam někdo půjde. Ráno nám přišla zpráva, že to prý zapomněla zhasnout sestra hostitelky, která si prý myslela, že už tam nejsme, tak těžko říct...
Ráno jsme úspěšně dobalili a vydali se na cestu na metro Fort Totten. Po cestě jsme šli kolem domu, kde pravděpodobně žije Sheldon Cooper z The Big Bang Theory, protože na tomto domě se každý den měnila vlajka a každý fanoušek TBBT zná Sheldonův pořad Fun with flags.
Cesta metrem byla v pořádku a autobus od dopravce Flixbus byl nejlepší ze všech tří cest autobusem, které jsme tu zažili. Přitom to byla cesta nejdelší a zároveň nejlevnější. Škoda, že nejezdí i přes Philadelphii.
Na Manhattan jsme dorazili asi s hodinovým zpožděním (zajímalo by mě, kdy dal nějaký bus ty deklarované čtyři hodiny na cestě DC - NYC), ale nikam jsme nespěchali, tak nám to nevadilo. Manhattan nás přivítal svou typickou vůni (čtěte smradem). Kupování lístků na MHD bylo z našeho pohledu bez problémů. Paní za námi byla nějaká nervózní a nelíbilo se jí, že nám to trvá. Zvláštní bylo, že když spěchala, tak nešla k vedlejšímu prázdnému automatu, ale tak stane se. Cesta na naši zastávku Avenue J linkou Q byla taky v poho. Ubytovali jsme se, nakoupili a po výtečném jídle, které uvařil Dejv, šli spát.
Když jsme včera přišli do našeho Airbnb, tak nás čekalo překvapení v podobě zapnutých světel. Říkali jsme si, že je to divné, že jsme určitě zhasínali, ale neřešili jsme to a řešili večerní hygienu. Když jsme pak ale chtěli zhasnout, tak vypínač nereagoval. Mysleli jsme si, že je rozbitý, ale po chvíli hledání jsme našli druhý vypínač na schodech u vstupu do horního bytu, který zprovoznil i ten náš. Jelikož jsme o vypínači na schodech nevěděli, bylo jasné, že někdo seshora byl u nás. Přišlo nám to divné a takové ohrožující. Jasně, majitel si asi může jít zkontrolovat svou nemovitost, ale čekal bych, že napíše zprávu, že něco potřebuje nebo tak něco, ať hosté vědí, že tam někdo půjde. Ráno nám přišla zpráva, že to prý zapomněla zhasnout sestra hostitelky, která si prý myslela, že už tam nejsme, tak těžko říct...
Ráno jsme úspěšně dobalili a vydali se na cestu na metro Fort Totten. Po cestě jsme šli kolem domu, kde pravděpodobně žije Sheldon Cooper z The Big Bang Theory, protože na tomto domě se každý den měnila vlajka a každý fanoušek TBBT zná Sheldonův pořad Fun with flags.
Cesta metrem byla v pořádku a autobus od dopravce Flixbus byl nejlepší ze všech tří cest autobusem, které jsme tu zažili. Přitom to byla cesta nejdelší a zároveň nejlevnější. Škoda, že nejezdí i přes Philadelphii.
Na Manhattan jsme dorazili asi s hodinovým zpožděním (zajímalo by mě, kdy dal nějaký bus ty deklarované čtyři hodiny na cestě DC - NYC), ale nikam jsme nespěchali, tak nám to nevadilo. Manhattan nás přivítal svou typickou vůni (čtěte smradem). Kupování lístků na MHD bylo z našeho pohledu bez problémů. Paní za námi byla nějaká nervózní a nelíbilo se jí, že nám to trvá. Zvláštní bylo, že když spěchala, tak nešla k vedlejšímu prázdnému automatu, ale tak stane se. Cesta na naši zastávku Avenue J linkou Q byla taky v poho. Ubytovali jsme se, nakoupili a po výtečném jídle, které uvařil Dejv, šli spát.
Komentáře
Okomentovat