USA 2019 #16 (19.7.) Průlet historií, suvenýry, štěkající pán s ponožkami a úžasná světelná show

Poslední celý den v DC jsme měli na programu docela dost věcí, tak se na to raději rovnou vrhneme.

Naší první zastávkou bylo Smithsonian National Museum of American History, což je muzeum, které vlastně kombinovalo většinu muzeí, která jsme už viděli. Mají tam snad úplně všechno, výstavu mincí a bankovek, velké oddělení s vývojem techniky, válku o nezávislost, americké prezidenty,... . Něco jsme procházeli poctivěji, něco jsme jen proběhli. Nakonec jsme ale prošli muzeum skoro celé a s hladem jsme vyšli ven.

Po snězení našich toastových obědů jsme se vydali k předem vytipovaným giftshopům, nákupy byly tentokrát ještě skromnější než v Philadelphii. Trochu jsme se podívali i na Ford's Theatre, což je divadlo, kde byl postřelen prezident Lincoln a po několika dnech zemřel v protějším domu.

Dalším bodem zájmu na naší cestě byl Chinatown, který je v DC dost malý. Máme zde takový oblíbený obchůdek, který tedy nebylo díky velikosti celé čtvrti těžké najít. Koupil jsem ochutnávací sadu mochi koláčků, což jsou takové koule s náplní. Nevím, k čemu českému bych to přirovnal, ale Google obrázky pomohou - odkaz  . Při cestách v Chinatownu jsme ještě potkali jednoho speciálního divnočlověka, seděl na zemi, štěkal a hrál si s ponožkami.

Dále jsme to vzali okolo Union Station a Capitolu zpět na National Mall. Po cestě jsme ochutnávali mochi (mimochodem výborné), ale dostali jsme se do střetu s tvory, kteří se za posledních 60 milionů let vůbec nevyvinuli - veverkami. Jejich útočná strategie, jejíž cílem bylo vzít nám koláčky, byla částečně úspěšná a donutila nás k taktickému ústupu. Bezveverkovou zónu jsme našli až před Capitolem v zapadlém zděném altánu.

Následovala relativně rychlá obhlídka Bílého domu (White house fakt za moc nestojí v porovnání s ostatními stavbami v DC).

Pak jsme si už šli najít místa na hřeb večerního programu. Na Washington Monument se totiž měl promítat sedmnácti minutový videomapping k příležitosti padesáti let od mise Apollo 11. Projekce byla nádherná.

Posledním bodem našeho programu byl nákup ve Walmartu u Union Station, který přišel za pět dvanáct, protože jsme cely den moc nejedli ani nepili. Doma jsme už jen zalehli.