Amerika 2022 #14 (27. 7.) Ty kráso, to je ale výhled

Potřetí to snad konečně letos vyjde. Konkrétně tím myslím návštěvu vnitřku Washington Monumentu. V roce 2017 se Monument opravoval. V létě roku 2019 už měla být oprava hotová, ale američtí politici se tehdy nebyli schopní dohodnout na rozpočtu a tak nastalo rozpočtové provizorium. To podle mých laických znalostí znamená třeba to, že opravy všech státních věcí jsou pozastaveny. Kvůli tomuto zpoždění se tak objekt znovuotevřel veřejnosti až na podzim 2019. Letos je tak tedy první možnost, kdy mohu tuto úchvatnou stavbu navštívit i z vnitřku.

Původní návrh, který měl vzdát hold prvnímu americkému prezidentovi byl jiný a pod samotným obeliskem měl být ještě nějaký dům. Asi jsem raději, že se nakonec rozhodli tehdejší představitelé pro čistší řešení, které upoutá svou jednoduchostí a velikostí. Jedinou přístavbou je tak u paty obelisku drobná budova, v které je zázemí pro bezpečnostní kontrolu, kterou musí projít každý návštěvník. Zde je to vlastně v každém veřejném objektu a už se tomu nikdo ani nediví. Při cestě výtahem nahoru nám paní z monitoru říkala nějaké základní informace o obelisku. Ve své době šlo o nejvyšší budovu na světě, kterou bohužel překonala už po čtyřech letech Eiffelova věž. Monumentu ale stále zůstal titul nejvyšší budovy ve Washingtonu a také nejvyšší lidské stavby bez použití ocelové konstrukce nebo tak nějak paní tento trochu krkolomný titul popsal. Pak už ale následoval výstup a nádherný výhled. 

Obelisk má nahoře několikapatrovou špičku, která se najednou zužuje rychleji. V nejvýše civilně dostupném patře lze najít osm malých okýnek (dvě na každou stranu). Výhled je zde opravdu parádní. Až jsem nečekal, že mě to až tak vezme. Byly zde sice klasické mapky, které ukazovaly, kde se na výhledu co nachází, ale já je už ani nepotřeboval. Krásné byly vidět obě strany The Mall. Zajímavý byl pohled třeba i k Pentagonu nebo hřbitovu Arlington, kam jsme zamířili po monumentu. Docela mě prekvapilo to, že vidět byla i moje oblíbená katedrála, ke které se určitě taky někdy podíváme.

Dost zajímavé bylo i malé muzeum o patro níž, kde se řešila treba složitost stavby a podobně. Člověk se mohl dozvědět třeba to, ze v dobe občanské války se práce na monumentu na 20 let zastavily. V této době zde probíhala třeba cvičení vojáků, jak bylo vidět na dobové fotografii. Zajímavé take je to, že právě toto zpoždění melo za důsledek dvoubarevnost obelisku. Použil se totiž trochu jiný typ kamene, který snad na začátku vypadal stejně, ale postupem času reagoval jinak na venkovní podmínky. Snášení okolních podmínek je také jednou ze zajímavostí v muzeu. Třeba poslední rekonstrukce byla nutná kvůli prasklinám, které se objevily po zemětřesení. Na úplné špičce pak zase v průběhu let byla různá zařízení pro svedení blesků.

Když jsme se dokochali, tak jsem vyrazili směrem k Arlingtonskému hřbitovu. Ještě předtím jsme ale dali menší zastávku u Pentagonu. Samotná budova amerického ministerstva obrany je zajímavá hlavně pětiúhelníkovým tvarem, jinak je poměrně nudná. Je zde ale pěkný výhled na Air Force Memorial. U zadní strany Pentagonu (ze směru od metra) je poté památník určený obětem, kteří zde zesnuli 11. září 2001. Na tyto oběti se myslím docela často zapomíná, ale vedle dvou letadel, která cílila na dvojčata, byly uneseny ještě dva stroje. Jedno letadlo spadlo do pole a druhé svou misi splnilo a trefilo se právě do Pentagonu.

Mít právě na Arlingtonu hrob je aspoň podle mého pochopení velká čest. Je zde plno stejných bílých náhrobků, které jsou uspořádány do úhledných řad. Pak jsou zde samozřejmě části i se zdobnějšími hroby, které patří významnějším postavám. Na hřbitově právě probíhalo hned několik pohřbů a tak bylo složitější dostat se k The Tomb of the Unknown Soldier. Nakonec jsme se ale k hrobce neznámého vojáka dostali a viděli jsme i výměnu stráží.

Dále jsme se vydali k hrobu JFK, ale ještě předtím se nám naskytnul krásný výhled na město od Arlington House. Samozřejmě to nebylo skoro nic oproti vyhledu z Monumentu, ale taky to šlo.

Normálně nevěřím na nějaké paranormální jevy a různé nevysvětlitelné energie, ale u hrobu prezidenta Kennedyho mi minimálně přišlo, že je zde taková zvláštní atmosféra. Kromě samotného prezidenta, který byl zastřelen v Dallasu, je zde pochována ještě manželka Jackie a dvě jejich děti.

Poté jsme ještě docela náhodou našli hrob nedávno zesnulé soudkyně amerického Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburg. Ta zesnula pár týdnů před koncem funkčního období prezidenta Trumpa, který tak místo ní (byla spíš liberální, co jsem tak pochopil) mohl prosadit konzervativního kandidáta. I z toho důvodu tak bylo možné nedávno prosadit konec federálního práva na interupci.

Cestu hřbitovem jsme zakončili ještě okolo hrobky rodiny Lincolnů. Nejslavnější z nich, prezident Abraham Lincoln, je pohřben v domovském Mount Vernon. Zde ale leží jeho syn Robert Todd Lincoln se svou ženou Mary Harlan Lincoln. Pak je zde pochován ještě jejich syn a tedy vnuk prezidenta Lincolna Abraham Lincoln II. Víc o Robertovi Toddovi si můžete přečíst na neoficiální stránce Arlingtonského hřbitova, nijak zvlášť jsem ale informace z ní neověřoval - https://www.arlingtoncemetery.net/robertto.htm .

Den jsme zakončili tradičním nákupem ve Wallmartu, kde se ale stalo několik netradičních zážitků. Takže zaprvé deodoranty a perspiranty jsou tu asi tak žádané nebo je lidé tak moc zkoušeli, že se musel vymyslet následující systém. Takže všechny tyto produkty jsou zamčené za skleněnými dvířky. Když si něco vyberete, tak zazvonníte na tlačítko, které slouží k přivolání obsluhy. Když se pět minut nic neděje, tak zazvoníte znovu a konečně někdo přijde (i když možná to spíš bylo tím, že někdo jiný pro obsluhu reálně došel). Pak už si myslíte, že si vybrány produkt prostě dáte do košíku a jdete dál, co? Ale ne ne ne, to ještě není všechno. Obsluha někde vyhrabe plastovou krabičku, do které daný produkt zamkne. Když ho pak chcete dostat u samoobslužné pokladny ven, tak ho první musíte namarkovat a až pak vám ho místní obsluha odemkne. Jakoby asi tento postup budu pár dnů vstřebávat. Jelikož jsem byl tak překvapen, tak jsem nestihl žádnou fotodokumentaci. Tak si dáme aspoň fotku, která nám, nevím proč, připomněla našeho současného prezidenta 😀