Amerika 2022 #1 (14. 7.) Prvních mnoho kroků

Dnes jsme se rozhodli v rámci dopoledního programu prozkoumat blízké okolí a udělat základní nákup. Vstávali jsme na mé poměry docela brzy, ale vzhledem k posunu času, je super, že jsme vstali nějak normálně a vyspaní. Po cestě do obchodu Target jsme se stavili ještě v Dunkin Donuts, který ani jeden z nás dosud nezkusil. No co bych vám k tomu řekl. Donut chutnal podobně jako donut z Tesca, takže žádné překvapení. Pití s příchutí manga a ještě něčeho překvapivě nebylo přeslazené a u Ájova ice latte pořád přemýšlíme, co paní myslela tím, jak prý chce to kafe udělat. Možná čekala na nějaký komplikovaný seznam přísad, který na ni vychrlila slečna před námi.

V Targetu jsme byli klasicky zmatení jak sáně v létě, protože samotné věci jsou v regálech většinou rozmístěné podobně jako u nás, ale vzhledem k jiným obalům a značkám je orientace přece jenom horší. Po návratu na ubytování jsme si dali špagety s kupovanou omáčkou a sýrem. Jídlo to bylo snadné, chutné a docela i zasytilo. Před první cestou na Manhattan jsme si chtěli dát ještě pár her air hockey, v kterém aktuálně vedu 3:1 na zápasy. No bohužel zbloudilá střela zapadla za topení a puk se již nepodařilo zachránit. O jeho osudu vás budeme dále informovat ve večerních zprávách.

Před nástupem do subway jsme měli opět drobné problémy. Tentokrát k nám byl nepřátelský automat na vydávání lístků. Zaprvé důležité je vědět, ze funkční ZIP code (jako PSČ u nás) je 10000. Stejně mi to ale moji Revolut kartu nechtělo vzít. Pak to zkoušel i Ája, kterému se to napoprvé povedlo, ale na druhý pokus se také nedařilo. Pak ho napadlo, že se to možná nějak zaseklo a přes aplikaci svoji kartu odblokoval a koupil mi lístek. Já jsem měl pro změnu v aplikaci zaznamenané, ze jsem si dva lístky koupil a několik dalších pokusů mi to z neznámého důvodu zablokovalo. Už jsem propadal slušné beznaději, když jsme zjistili, že se platba sice odečetla, ale neproběhla správně a jde ještě stornovat. Menší specialitkou pak od místního dopravního podniku bylo, když jsme museli jet jednu zastávku opačným směrem, protože v tom našem se něco řešilo. Nakonec tedy úspěšně jedeme směrem na krásnou vyhlídku na Manhattan a doufáme, že další problémy se nám alespoň pro dnešní den vyhnou.

Vystoupili jsme na samém kraji Brooklynu, který se do jisté míry už podobá Manhattanu. Jsou zde nějaké mrakodrapy a vedle toho nějaké starší budovy. Je zde ale o dost více místa. Konečně jsem došli na vyhlídku směrem k Manhattanu a poprvé uviděli centrum města. Co si to tak porovnávám, tak je to pro mě jeden z nejhezčích pohledů v celém NYC. Dolní Manhattan zde máte opravdu jako na dlani a vedle toho je tu také Brooklyn Bridge a Manhattan Bridge. Trochu překvapivě ale na této vyhlídce není moc turistů a většina z nich míří spíš dolů k vodě na Pier 1. 

Málo se jich dostane také na Pier 2 a 3. Já jsem na tato mola dostal letos poprvé a byl jsem opravdu velmi pozitivně překvapen. Na prvním z nich je velká kontrukce, která zakrývá hřiště pro různé sporty od basketbalu, přes tenis až po kolečkové brusle. My jsme se alespoň pohoupali na houpačkách. No kdy se vám to poštěstí houpat se s takovým výhledem. Pier 3 poté nabízí pěkný parčík s velkou porcí zeleně. Když se do něj člověk ponoří, tak ani nepozná, že je v jednom z největších měst na světě. Poprvé jsme se také dostali až za Manhattan Bringe, kde pokracuje park na břehu. Pořád jsou zde dost krásné výhledy. Pak ale přišel hlad a padlo rozhodnutí vyzkoušet místní mekáč.

K němu jsme se dostali přes Brooklyn Bridge a Ája tak poprvé vkročil na Mannhatan. Na mostě zase byla kupa míst k focení. Před jídlem jsme to ještě rychle vzali okolo 9/11 Memorialu, který si lépe prohlédneme zítra, protože sem jdeme do muzea. Mekáč samotný docela zklamal a to jsem neměl moc velká očekávání. Chuťově možná i trochu horší než u nás a taky by měl být horší obsahové, protože v Česku aspoň ty největší sajrajty zakázala ta zlá EU. 

Už v mekáči se ale začal projevovat zcela zásadní problém. Jak jen ho nějak korektně. No řekněme, že nepříznivé nadměrné tření mých třísel vyústilo v nákup dětského zásypu. Naštěstí jsem se s paní v Targetu dokázal domluvit a ukázala mi, kde se nachází poslední balení, které jsem hned vzal. Až doma jsem tak zjistil, že je to asi jen nějaká náhražka, protože o dětech není ve složení nic. Podle pokrmu Kuře ala bažant bych tento produkt označil jako Zásyp ala dětský 😀 No hlavně doufám, že to zabere do zítřka zamere, jinak toho asi tentokrát nachodíme o dost méně.