6.7. #1 Nudný přesun
Venku pokračuje deštivé počasí. Vstáváme už v 6:30, protože chceme v 8 odejít. Odcházíme v 8:15, což je stále dobré, snad máme všechno a nic jsme nezapomněli.
U autobusu jsme asi o 40 minut před odjezdem, nasedáme a už se jede. Jediná neznámá je, kdy nám uteče řidič. Stalo se to ve všech třech předešlých případech, aspoň že ve dvou případech se původní řidič i vrátil.
No tenhle řidič neodešel a cesta proběhla rychle a v pořádku, jen WiFi zlobila, ale tak to lze přežít.
Vystupujeme na Manhattanu mezi věžáky a říkáme jen wau, ale chceme rychle na ubytování. Cesta metrem je trochu zmatená. Kdo viděl aspoň mapu metra v NY, tak potvrdí.
No nějak jsme se na místo ubytování dostali, ulice se tváří lehce nepřátelsky, ale snad to bude dobré. Náš pan domácí je milý a všechno vysvětlí, dokoce i srozumitelně. Bydlení je nádherné a velké. Je tu vše, co si lze přát a i hodně základních potravin od pana domácího.
Už se do ničeho nepouštíme, jen teda televizi si pouštíme. Mají tu třeba komerční zpravodajskou stanici, která mi připomíná naší oblíbenou stanici, kde se hází chleba na zem, báby se zasekávájí pod kořenem nebo pozoruje voda v záporné teplotě, ale vypadá to, že tu kromě ztracených koťátek maji i nějaké zprávy. Pokrok. Nakonec večer film a spát.
U autobusu jsme asi o 40 minut před odjezdem, nasedáme a už se jede. Jediná neznámá je, kdy nám uteče řidič. Stalo se to ve všech třech předešlých případech, aspoň že ve dvou případech se původní řidič i vrátil.
No tenhle řidič neodešel a cesta proběhla rychle a v pořádku, jen WiFi zlobila, ale tak to lze přežít.
Vystupujeme na Manhattanu mezi věžáky a říkáme jen wau, ale chceme rychle na ubytování. Cesta metrem je trochu zmatená. Kdo viděl aspoň mapu metra v NY, tak potvrdí.
No nějak jsme se na místo ubytování dostali, ulice se tváří lehce nepřátelsky, ale snad to bude dobré. Náš pan domácí je milý a všechno vysvětlí, dokoce i srozumitelně. Bydlení je nádherné a velké. Je tu vše, co si lze přát a i hodně základních potravin od pana domácího.
Už se do ničeho nepouštíme, jen teda televizi si pouštíme. Mají tu třeba komerční zpravodajskou stanici, která mi připomíná naší oblíbenou stanici, kde se hází chleba na zem, báby se zasekávájí pod kořenem nebo pozoruje voda v záporné teplotě, ale vypadá to, že tu kromě ztracených koťátek maji i nějaké zprávy. Pokrok. Nakonec večer film a spát.
Dejvův pohled
Cesta byla kupodivu skoro bez problémů, až na jeden, ale to byl spíše problém jenom pro mojí osobu. Seděl jsem totiž přímo pod fukarem klimatizace, který nešel vypnout. Nebyla mi ani tak zima, problém byl v tom, že jsem nastydl a dost mě bolelo v krku.)
První pocit po příjezdu do NY - všechno je tu ještě větší než ve Washingtonu. Projeli jsme okolo Madison Square Garden, které z venku úplně přitažlivě nevypadalo. Dokonce jsme krátce zahlédli i Empire State Building. Cesta metrem byla více než zmatená, byl to chaos. Trochu předpříprava před příjezdem do domu. Během cesty k ubytování jsme šli skrze čtvrť Flatbush. To je čtvrť, kde je až 90% černošské populace. Měl jsem trochu strach. Ironií je, že nejlépe jsem se cítil, když jsme šli okolo hřbitova.
Komentáře
Okomentovat