Amerika 2022 #17 (30. 7.) Návrat (do) katedrály

Znáte ten typ snu, který se jeví jako zcela reálný? Tak jeden takový se mi přes noc v hlavě odehrál. Dřív jsem měl podobné sny třeba o neudělaném úkolu nebo nějakém testu. Nyni jsem se probudil s jistotou toho, že mamka má vážnou nemoc. No ale teď co dělat, že jo. Na jednu stranu člověk ví, že včera o te informaci ještě nevěděl a tak je dost divný, aby se to dozvěděl přes noc. Zároveň jsem si ale byl jistý, že to tak prostě je. No naštěstí jsem se mohl mamky zeptat přes chat. Jestli se tohle někomu stalo v době dopisů, tak to fakt nezávidím. Zároveň jsem pak ještě usnul a sen měl pokračování, kde ale proběhlo tolik různých věcí, že už jsem to dokázal identifikovat jako sen. A nebo jsem ve snu naopak teď? 🤔

Tak to bychom za sebou měli filozofickou vsuvku a pojďme se vydat do města. Tedy jel jsem vlastně sám, protože Ája měl mít zhruba v poledne nějaké online školení. No teda osobně by mě to asi dost štvalo, ale asi prostě nešlo nic dělat. S Davidovou skupinou jsem měl sraz v Chinatownu a po jejich včerejším zpoždění jsem tentokrát dorazil pozdě já. No ale já za to samozřejmě nemůžu. O víkendu je ve Washingtonu kvůli opravám na trati vedle oranžové přerušena doprava i na stříbrné a modré lince. Tyto linky normálně používáme, takhle jsem musel jet jednu zastávku náhradním autobusem, ale všechno proběhlo v pořádku.

Po srazu bylo první zastávkou Fordovo divadlo, ve kterém byl zastřelen prezident Lincoln. Konkrétně tedy v divadle byl střelen a zemřel v domě naproti, kam se samozřejmě může člověk dostat přes placenou prohlídku. Uvedený dům je zřejmě nejstarším a nejmenším v ulici. Za jeho zachování dost pravděpodobně vděčí právě skonu hlavy státu. Aby byla celá turistická mašinérie kompletní, tak ve vedlejším vchodu je samozřejmě gift shop. Jako u skleničky, kde je Lincoln kombinovaný se Supermanem jsem teda chvíli přemýšlel no.

Další na řadě byl White House. Ráno jsme se dozvěděli, že prezident Biden měl druhý pozitivní test na Covid a tak jsme teda chápali, že nás jako českou delegaci nemůže přijmout osobně. Příště to snad vyjde a přejeme samozřejmě uzdravení. No ale tak jsme mu aspoň párkrát vyfotili dům.

Následovala jedna z mých nejoblíbenějších budov v DC, kterou je místní katedrála. Ta je pro Washington asi neco jako sv. Vít pro Prahu a bylo zde rozloučení třeba s prezidentem Bushem starším (teda snad se nepletu). Katedrála se mi líbí hlavně kvůli tomu, že je v neogotickém stylu. To pro mě jako laika znamená, že vypadá jako z gotiky, ale je o dost novější a má tak mnohem světlejší barvu než jiné podobné budovy. 

Stáří budovy lze odhalit třeba přes chrliče. Jeden má třeba podobu Dartha Vadera ze Star Wars, ale má zde být i medvídek. Už docela dobře vím, kde chrlič s Vaderem je, ale aktuální fotoaparáty v mobilech ho zachytit neumí. Teda aspoň ty, které jsme měli k dispozici. Je to ale lepší než minule. Myslím, že tak za dva nové mobily už bychom se tam mohli dostat. Zatím jsme si teda pomohli fotkou místní vystavené fotky. Pořád mě také fascinuje myšlenka, jestli někdy v budoucnu klidně jen v rámci nějaké šílené teorie přijde s tím, že Star Wars vznikly v období gotiky.

Výjimečně jsme byli u katedrály dříve než obvykle a tak byly otevřeny i okolní zahrady, které jsme mohli prozkoumat. Otevřená byla i katedrála, ale vstup byl za poplatek nebo člověk musel mít nějaký náboženský důvod návštěvy nebo jak to říct. Platit se nám nechtělo a na druhý způsob jsme vypadali moc jako turisti. Dovnitř se nám ale podařilo proniknout minule a teda stojí za to to vidět. Doteď si pamatuji to sklepení, které mi připomínalo chodby z Bradavic. No když jsme se teda konečně pokochali a nafotili všechny možné fotky, tak jsme se přesunuli směrem k zoo.

Tam na nás čekal Ája, který nakonec školení neměl a už chvíli drandil po okolí na koloběžce. U vstupu do zoo došlo k menšímu překvapení, protože nově bylo potřeba mít online rezervaci. Nešlo o žádný poplatek, ale prý snad ještě nějaké Covid opatření. Po vstupu jsme téměř hned zamířili k pandám. Jo, jako ležely tam teda rozvalené dost zajímavě. Pandy už jsem ale viděl a tak jsem si všímal jiných věcí. Zaujalo mě třeba to, že za jedním sklem byla i místnost, kde zaměstnankyně zoo monitorovala pandy přes všemožné kamery. Jako jo, kouknout se na to z pohledu návštěvníka asi může být zajímavé. Kdybych ale byl v kůži oné zaměstnankyně, tak by mě oči všemožných trotlů v zádech dost štvaly.

Další zvířata už byla vcelku tradiční a vzali jsme to přes skoro všechno od slonů až po lvy. Některé části jsme ale bohužel kvůli zavírací době nestihli. Na závěr jsme ještě došli do nakupáku, kde jsme se měli vydat směr vlastní ubikace. První jsme ale prověřili ještě Best Buy, kde jsme na nový Pixel 6a nasadili jako tapetu fotky Jiřího Káry. Myslím, že nic lepšího už ten telefon ani celou prodejnu nepotká. Nakonec jsme se rozloučili s Davidovou skupinou, protože už zítra se přesouvají její členové do NYC.

PS: Píšu trochu se zpožděním. Dobře tak trochu víc no 😀 Jsme už ve Vancouveru a snažím se vstřebávat atmosféru každou minutou, takže bohužel zpoždění se spíš nezlepší.