10.12.17 Krištof Kintera: Nervous Trees
Vždy jsem si říkal: "Jo, Rudolfinum, to je úctyhodná budova.". Po výstavě Krištofa Kintery si nejsem úplně jistý.Na výstavu jsem šel v neděli 10.12. s Luckou a Petrem. Jako student velmi kvituji, že výstava je zdarma, jinak bych tam vlastně ani nešel.
V prvním sále jsme viděli spadlý lustr, který náhodně blikal, a nějakou horu čehosi. No řekli jsme si, že to určitě bude mít nějaký význam a že ho v tom jen nevidíme. Nevím nevím, takhle zpětně si říkám, že první místnost byla vlastně ještě normální.
V dalších dvou místnostech jsme byly svědky velkého zločinu proti IT. Byly zde základní desky pokroucené a navzájem propojené, aby z nich vznikal nějaký divný hrbolatý povrch. Dále byly všude kytky z rozštěpených kabelů. No prostě každý, kdo se pohybuje v IT, musel uronit slzu. Další zajímavou věcí byla socha z různých koulí. Ale opravdu ze všech různých. Byly tu třeba snad všechny druhy míčů. Zajímavé, ale sakra proč?!
Dvě další místnosti obsahovaly spoustu obrazů, které tak nějak dávaly i nedávaly smysl (ano, zní to divně, ale tak to bylo).
Následující sál byl trochu děsivý. Viděli nebo četli jste Den trifidů? Jestli ano, tak tohle tomu bylo hodně podobné. Jestli ne, tak si představte opadaný strom bez kořenů vzhůru nohama a nahoře místo hlavy má globus. Tyto věci se ještě náhodně pohybují klepáním i proto mi připomínaly trifidy. Dobře, můj popis vám asi extra nepomohl, tak tady někde máte fotku.
Dále jsme mohli vidět třeba jukebox na polystyrenu. Prostě proč?! Ale tak pustili jsme si pěkné jódlování a byla pohoda. Super na tom bylo, že jódlování byla v té místnosti ta nejméně bizarní věc.
Zlatým hřebem byla poslední místnost, kde byla hora praček a některé se náhodně zapínaly. Když jsem o výstavě slyšel na DVTV, tak jsem se dozvěděl, že výkon praček musel být uměle snížen, protože hrozil pád lustrů na filharmonii, která sídlí o patro níž. Zatím naštěstí nespadlo nic.
Moderní umění nemusím, protože ho vůbec nechápu. Na druhou stranu nevěřím, že ho někdo chápe. Takže jsem se přestal snažit ho chápat a místo toho jsem si to přebíral podle sebe. Taky jsem se bavil, když jsem si znalecky hladil vousy a dělal, že dílům rozumím. Pohledy ostatních lidí byly občas k nezaplacení. Určitě vám doporučuji výstavu navštívit. Přenést tento zážitek úplně nejde a člověk si aspoň pěkně zapřemýšlí.

Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat