Volby 2023: Potřetí a možná nejvyrovnanější

Času je už málo, ale rozhodl jsem se i (a možná hlavně) pro sebe zhodnotit všechny prezidentské kandidáty. Člověk se často v podobném typu voleb rozhoduje díky sympatiím ke konkrétním kandidátům. Jde do jisté míry o takovou soutěž popularity, což je škoda, ale je to tak a je třeba s tím počítat. Osobně se tak budu snažit bojovat proti čisté soutěži popularity třeba tím, že si můj pohled sepíšu. Ukecat sebe bývá totiž typicky snazší než ukecat papír.
Třeba to pomůže i někomu nerozhodnutéme, ale rozhodně bych nebral můj osobní pohled jako jediný zdroj informací a udělat si alespoň volební kalkulačku by mohl opravdu každý. Na netu jich najdete plno, stačí zadat "volební kalkulačka". Jestli chcete dát rozhodování před volbou víc než čtvrt hodiny, tak si můžete ještě přečíst komentáře kandidátů k jednotlivým odpovědím v kalkulačce. Často to vysvětlí možné nejasnosti, protože otázky jsou často moc obecné.

Nyní už ale k samotným kandidátům, které mám seřazené podle čísel, která pro volby dostali, jména jsem vzal z oficiálního seznamu ČSÚ ( https://www.volby.cz/pls/prez2023/pe11?xjazyk=CZ&xv=1&xt=2 ) a na první pohled mě zaujalo, že někteří kandidáti nepoužívají žádný akademický titul, i když ho podle jiných zdrojů mají. Ke všem bych chtěl něco napsat, ale už teď vím, že u některých to bude těžké.

Photo by Arnaud Jaegers on Unsplash

1. Fischer Pavel

Bývalého velvyslance ve Francii a Monaku, spolupracovníka Václava Havla a aktuálního senátora jsem volil v prvním kole minulé prezidentské volby. Na Fischerovi oceňuji hlavně diplomatické a politické zkušenosti společně s jasným pohledem na zahraniční politiku, který prokazuje třeba dlouhodobým kritickým pohledem na Rusko a Čínu. Dále u něj počítám s dobrou jazykovou vybaveností a znalostí praxe v jednáních.

Možným problémem je zde pro mě možná větší míra konzervatismu. Asi je to tím, že se stále sám řadím mezi spíš mladší lidi a tak jsem spíš liberální a progresivní než konzervativní. Fisher má v mých očích problém hlavně s tématy, která se týkají LGBT. Před minulými volbami prohlásil, že by nejmenoval homosexuála jako soudce Ústavního soudu. Za tento výrok se později omlouval. V aktuální kampani se pak k těmto tématům vyjadřoval na mě přehnaně konzervativně několikrát. Oceňuji ale třeba to, že v případě schválení manželstvi pro všechny parlamentem by prý takový zákon jako prezident nevetoval.

2. Bašta Jaroslav

Signatář Charty 77, disident, diplomat, politik a původním povoláním archeolog. To nezní špatně a na pana Baštu i tento popis sedí. Zároveň jde ale o kandidáta Okamurovy SPD, za což bych dal rovnou dva zdvižené prsty. Bašta podle toho, co jsem viděl, dost věrně podporuje názory strany, která ho nominovala. To zahrnuje třeba údajnou snahu zastavit aktuální válku vyjednáváním, které netuším, s kým by chtěl vést.

Podle Okamurova prohlášení pak Bašta zajistí odvolání aktuální vlády i to, aby ji nenahradila ta minulá. Já to říkal, že zástupci SPD by měli dostat reálnou Ústavu a ne tak zvanou Zeman edition. Nakonec mám ještě obavu, jestli nejde o případ týrání seniora, protože pan Bašta se teda na fotkách netváří nějak nadšeně a u dua Tomio Okamura a Radim Fiala bych se tomu nedivil. V posledních dnech se ještě Bašta začal zvedat a vypadá to, že by mohl promluvit do výsledků voleb. Sice na druhé kolo to velmi pravděpodobně nebude, ale mohlo by to vzít hlasy jistému miliardáři.

3. Středula Josef

K tomuto kandidátovi si hned vzpomenu na termín "odborový předák", který média používají snad až moc, reálně je jeho aktuální pracovní pozice Předseda ČMKOS. Jeho prací tedy má být zastupovat zájmy zaměstnanců, kteří se pod touto odborovou organizací sdružují. To je pozice, z které si ho také pamatuji asi nejvíce. Jeho výstupy v médiích se nejčastěji dotýkaly jednání tripartity, kdy jde ve většině případů o míru navýšení platů nebo o zvýšení minimální mzdy.

V rámci prezidentské volby se od něj obecně čekalo asi víc, protože mluvit umí a zastupuje velkou část zaměstnanců. Své výhody zatím ale alespoň v průzkumech nevyužil. Možná nejlépe demonstruje jeho pokus o zvolení způsob, jakým byl nakonec do letošního volebního souboje nominován. Středula nedokázal sesbírat dost podpisů občanů a tak požádal o podpisy senátory. Ti mu to nakonec podepsali a možná na první pohled překvapivě šlo i o senátory vládnoucí koalice. Ti totiž přišli na taktiku, že takto by mohli vzít nějaká procenta kandidátu burešovi. Někteří se senátoři pak po Středulovi prý i chtěli, aby jim slíbil, že právě bureše případně v druhém kole nepodpoří. Nedivím se způsobu nominice. Překvapilo mě ale to, jak otevřeně se o této taktice mluvilo.

4. Pavel Petr Ing. M.A

První ze tří velkých favoritů na druhé kole minimálně tedy podle průzkumů veřejného mínění a sázkových kanceláří. Podle mediálního obrazu bychom mohli nabýt dojmu, že Pavlovo křestní jméno je generál, protože slovní spojení generál Pavel je velmi časté. Pavel má za sebou úctyhodnou vojenskou kariéru, do které se řadí třeba pozice náčelníka Generálního štábu AČR nebo předsedání vojenskému výboru NATO. Na druhou stranu by se ale dalo říct, že je tato kariéra postavena na trochu nejistých základech. Pavel totiž působil v armádě už za minulého režimu a cvičil se na rozvědčíka. Byl také členem KSČ.

Osobně nikomu nemám za zlé samotné členství ve straně za minulého režimu. Situaci si neumím představit a nevím, jestli bych režimu dokázal aktivně vzdorovat. Výcvik v rámci armády za tohoto režimu je ale už taková nadstavba, i když to Pavel vysvětluje tak, že byl hlavně připraven bránit stát před vnějším napadením. Z mého pohledu mám pak trochu problém s tím vojenstvím obecně. Sám nemám armádu, zbraně a války rád, protože mám naivní představu, že už jsme jako lidstvo dál, což mi minulý rok teda fakt nepotvrdil. Když si ale vezmu, kde mají hlavu státu z vojenských kruhů, tak mě napadne nějaká jihoamerická země nebo třeba země ve válce. Pořád mám tendenci si říkat, že takhle špatně na tom snad nejsme.

5. Zima Tomáš prof. MUDr. DrSc.

První z dvojice bývalých rektorů, v tomto případě šlo o vedení pražské Karlovy Univerzity. Jinak se profesor Zima věnuje biochemii a lékařství. Byl také členem lékařského konsilia prezidenta Zemana. Podobně jako Pavel byl i Zima členem KSČ. Celkově z něj mám dojem, že jde o prospěcháře, tedy že pod jakýmkoliv režimem by se snažil dosáhnout hlavně osobního prospěchu, ale vlastně jsem ho nějak víc do hloubky nestudoval a nepřesvědčil mě k tomu ani v rozhovorech a debatách.

6. Nerudová Danuše prof. Ing. Ph.D.

Hned další bývalá rektorka tentokrát brněnské Mendelovy univerzity. Také jde o jedinou ženu, která se po vyškrtnutí Denisy Rohanové voleb účastní. I tento ženský aspekt je třeba pro mě u kandidátky spíše výhodou, protože si myslím, že mít prezidentku by byl dobrý kontrast třeba k současné hlavě státu. Také by to mohlo podpořit další ženy, které v politice již jsou nebo se do ní chystají. Když se vrátíme k rektorství, tak u něj je pro Nerudovou asi největší mediální problém. Za jejího vedení se totiž dávaly doktorské tituly nezvykle rychle a děly se další podivné věci. Nezkoumal jsem tuto kauzu nějak detailně, ale vysvětlení bývalé rektorky mi asi stačí. Ne úplně ideální mi pak přijde styl vysvětlování, ale to je spíš o pocitech.

Další věcí, která je kandidátce k dobru, je z mého pohledu její nevysoký věk. Ostatní kandidáti mají třeba na první pohled delší životopis, ale Nerudová na tom také není špatně. Vedle rektorství třeba předsedala Komisi pro spravedlivé důchody, která se minulé funkční období Poslanecké sněmovny snažila přijít se základy důchodové reformy. Kritici poukazují na to, že reformu nemáme a že je to selhání Nerudové. Já ale její roli viděl spíš jako odbornou a schválení je už rozhodnutí politické. Naopak velmi oceňuji, že na závěrech této komise by měla stavět i současná vláda, což by mohlo znamenat širší politickou shodu a kvalitu u výsledků komise pod vedením Nerudové.

7. Babiš Andrej Ing.

U každého kandidáta jsem se zatím snažil napsat nějakou kombinaci názoru a objektivity. Kdybych tady měl napsat názor, tak to bude nepublikovatelné. Kdybych měl napsat objektivitní pohled, tak bych řekl, že to u tohoto člověka nedokážu a jsem si téměř jistý, že to nedokáže nikdo. Kdybych jeho voličům ukázal list všech proradných činů, které udělal a dal pryč jméno, tak doufám, že by ho nevolili v takovém množství. Problém je, že to prostě nechápu a pochopení je asi základ nějaké společné debaty. Ale jak je sakra mužů pochopit, když slyším jen nadávky, přirovnávání k polistopadovému kartelu, útoku na novináře a podobně. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle prostě zavání sektou.

Jediné co mě napadá jako důvod jsou peníze. Ano, v posledních letech se zvyšovaly důchody a minimální mzda. Je pár stovek měsíčně důvod nekoukat doprava doleva a volit jen podle toho? Pro mě vůbec, ale nejsem v té situaci a třeba bych v ní jednal jinak, než si teď myslím. Plynou z toho pro mě dvě možnosti. Zaprvé jsme na tom životní úrovní špatně, ale jako opravdu hodně špatně, že tolika lidem to za těch pár stovek stojí. Zadruhé máme jako společnost totální deziluzi z politiky a je nám to jedno. Asi to bude nějaká kombinace. Takhle se v tom ale budeme plácat pořád dokola a nezlepšíme se jako společnost a jako stát.

Nakonec ještě poznámka k polistopadovému kartelu. Nevím vlastně co to je, ale z kontextu mi to přijde jako skupina novinářů, politiků a podnikatelů po roce 1989. No jo, ale co je v této době jejich největším produktem? Přesně tenhle kandidát jehož jméno zásadně nepíšu, protože ani to si nezaslouží. V mém případě se mu jeho mise v rozdělování podařila. Úplně nakonec ještě odkaz na podcastovou sérii, která pěkně shrnuje nejen příběh tohoto kandidáta: https://open.spotify.com/show/098jWdNxRumDS2MdLuhlRS?si=fLz-4wuuT_atqhsYvAtzhg I já jsem už na některé věci zapomněl. Prosím, nezapomínejte a svou volbu zvažte pořádně. Vy dříve narození si pak uvědomte, že dělat zle svým vnoučatům můžete i jinak... (Achjo zase jsem plýtval čas na toho morálního mrzáka a zkazil si celý den ...)

8. Diviš Karel PhDr.

Bývalý sportovní komentátor na ČT a majitel IT firmy. Oceňuji, že je to v rámci volby takový svěží vítr a letos je zde vlastně asi sám z okruhu podnikatelů, kterých miule bylo více, co si aspoň pamatuji. Zatím mě ale nijak zvlášť nezaujal. Teď jsem dokoukal nedělní superdebatu na ČT a jako stažil se být zapamatovatelný a ostřejší, ale nějak se mi tento přístup na prezidenta nehodí.

9. Hilšer Marek MUDr. Bc. Ph.D.

Druhý kandidát, který není v prezidentské volbě nováčkem. Hilšer je také senátorem, takže i tento fakt ho spojuje s Pavlem Fischerem. I názory mi přijde, že jde v mnohém o podobné politiky, akorát jak je Hilšer mladší, tak je liberálnější, což se mi líbí. Většinou u něj ale necítím takovou tu státnickost. Je pravda, že v dnešní debatě působil v tomto ohledu lépe.

Hilšer je vedle Nerudovelé takovým druhým kandidátem pro mladé (alespoň mi to tak i vzhledem k jeho věku přijde). Mrzí mě ale, že i když je už přes čtyři roky senátorem, tak jsem nezaznamenal, jakému tématu se věnuje. Sám v debatě uvedl, že je místopředsedou ve výboru pro sociální politiku, ale osobně bych to teda netipoval. To u Fischera je mi hned jasné, že řeší zahraniční politiku.

Photo by Glen Carrie on Unsplash

Koho budu volit já?

Vlastně si pořád nejsem úplně jistý. Na začátku kampaně jsem přemýšlel nad Pavlem Fischerem, což byla moje volba v prvním kole před pěti lety. Jak už jsem psal, tak mě u něj vadí přehnaný konzervatismus v některých otázkách. Fischer se jednou projevil proti větším právům pro LGBT a tak jsem si říkal, že mu dám ještě jednu šanci. Situace se opakovala asi do dvou týdnů, takže jsem se přesunul dál.

Dále jsem vybíral mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou. Na začátku kampaně mi Pavel přišel jako suchar a moc zelený mozek. Nerudová mi přišla taková laskavá, otevřená a liberální. Postupem času se ale v obou případech moje hodnocení změnilo. Pavla jsem viděl třeba v několika rozhovorech (hlavně u Herdyna a u Standy), kde ukázal emoce, což ho polidštilo. Také pro mě docela dostatečně vysvětlil svou minulost za předchozího režimu. I reakce na údalosti, které se u nás i za hranicemmi děly, byly za mě dobré a klidné. Naopak u Nerudové jsem se setkal s takovou urputností. Dokud ji procenta rostla, tak to bylo v pohodě. Stagnace a lehký pád ji ale vykolejil. Také se mi moc nelíbilo, jak se vyjadřovala k její aféře z univerzity. Samotnou kauzu neřeším a spíš mi přijde, že Nerudová zas tak moc neprovedla a je v tom spíš nevinně. Takové nemastné neslané mi ale přišlo její vysvětlování.

Tohle je už dost o pocitech a co komu sedne, takže chápu, že se mnou nemusíte souhlasit. Stále jde o dobré kandidáty vlastně všechny tři (a někteří další jsou také dobří) a jsem rám, že je výběr. Nikdy nebude kandidát stoprocentní pro naši volbu. To ale neznamená, že bychom měli volit menší zlo. Tohle není o zlu. Je to často o přístupu a respektu. Prezident může mít jiný názor, ale je na místě, když respektuje i názory ostatních a dokáže se s nimi bavit. Samozřejmě do nějaké míry. Třeba to, že prezident může kdykoliv z vlastní vůle odvolat vládu, není názor ale pitomost, že mrk mrk pane Bašto. Možná tento blog doplním ještě o nějaké tipování výsledků, ale na to je ještě čas. Máme tu volební týden, tak si ho pojďme užít a pokud možno zůstat slušní. Jo a hlavně jděte volit.

PS: Pokračování Kanady bude. Prostě kdo si počká, ten se dočká.