Amerika 2022 #20 (2. 8.) Poprvé v Real Canadian Superstore a prozrazený agent

Moje první vstávání v Kanadě po zhruba 8785 dnech (jo, s podobnými poznámkami butu otravný hned od začátku 😀). Myslím, že ten den jsme měli dost pomalý rozjezd. Ono taky čemu se divit, když den předtím byl čistě cestovní, na ubytko jsme se dostali asi někdy po půlnoci a ještě také nutné započítat tříhodinový posun času. První den tak byl předem odsouzen k aklimatizaci. To ale neznamená, že to nebylo absolutně úžasný 😀

Myslím, že snídaně byla složena z různých zbytků, které šlo převézt. Vybavuju si hlavně instantní ovesnou kaši z Česka a výbornou horkou čokoládu od hostitelů z Washingtonu. Byla fakt dobrá, že jsme si nějakou museli vzít s sebou. Hlavním cílem dnešního dne byl Real Canadian Superstore. Přesně si pamatuju, když se mě mamka ještě pár týdnů/měsíců ptala, kam budeme v Kanadě chodit na nákupy, tak jsem říkal, že asi Wallmart jako v USA. Target v Kanadě myslím není, takže se počet osvědčených obchodů snížil. Dostal jsem ale radu, že Real Canadian Superstore je prostě nejlepší (spoiler: fakt je), takže Wallmart byl v té chvíli minimálně pro první den upozaděn.

Vyšli jsme tedy do Vancouverského předměstí, konkrétní čtvrt nese jméno Sapperton. Hned po východu na nás dýchlo místní počasí, které bylo teplotně mnohem přívětivější než to předchozí dny v Americe. Mířili jsme na zastávku Braid. Ušli jsme několik bloků a najednou velké překvapení. Člověk si říká, že je skoro na druhé straně světa. Když chce zavolat domů, tak je větší šance, že někoho probudí, než že bude volaný vzhůru. Právě zde bych nejméně čekal nějaký odkaz na náš středoevropský domov. No a hele slovenský kostel svatých Cyrila a Metoděje. Zůstali jsme chvíli stát a nevěřili svým očím. Jasně, vy taky nevěříte. Dobře tady je mapka, že tam takový kostel je.

divi discount
google map code

Před kostelem sekal trávu mile vypadající stařík. Ája inicioval, abychom za ním šli a k našemu překvapení opravdu mluvil slovensky. Je pravda, že jeho málo používaná slovenština (opustil Československo v roce 1968) a naše hovorová čeština nebyly úplně v souladu, ale stejně to bylo super. Pán nás lákal na nedělní bohoslužbu, což opravdu znělo zajímavě, ale nakonec jsme se na ni nedostavili a užili si pro nás více nevšedních zážitků.

Vancouverské předměstí mě na začátku moc neoslovilo. Šli jsme vlastně přes různé chodníky u dálničních sjezdů a velkých hlavních silnic, kde vlastně nikdo nechodil a nebylo to zde hezké. Když jsme ale odbočili mezi nějaké domky, tak to vypadalo lépe a to místo má svoji atmosféru. Po cestě do Superstoru jsme se ještě stavili v IKEA na vyhlášené masové kuličky, i když teda cesta pěšky nebyla moc přívětivá, protože obchod počítal spíš se zákazníky s auty. Je dost možné, že jsem IKEA masové kuličky předtím ani nejedl. Přímo na místě jsme si dali každý dva hot dogy za slušnou cenu a mražené kuličky i s originální omáčkou jsme vzali na uvaření domů. Chválení dobrých cen ještě přijde, ale už tady jsme si říkali, že ceny jsou oproti NYC dobré a to jsem četl články, které před vancouverskou drahotou varovaly.

Když jsme se vymotali z areálu IKEA, tak jsme se konečně dostali k Real Canadian Superstore a teda to je fakt země zaslíbená. Je zde prostě všechno, najdete zde jídlo, drogerii, hračky, elektroniku, oblečení a další produkty. Prostě jako u nás velké Tesco nebo Albert ale lepší. Super jsou třeba připravené balíčky pečiva. My jsme tak vzali šest sýrových housek snad za dolar (no prostě hřích nevzít to, i když vlastně, no uvidíte později). Určitě za dolar pak bylo něco mezi naším chlebem a vekou. Chlebu by odpovídala velikost, strukturou zase šlo spíš o veku. Taky zde byl široký výběr oblečení. Já nakonec neodolal červené mikině s nápisem Canada. Je docela obyčejná, ale je z Real Canadian Superstore a to se počítá.

Tak půlka videí na YouTube, která se týkají Vancouveru, si stěžují na to, jak je ve městě draho. My jsme ale přiletěli z NYC a ceny se nám při tomto srovnání zdály skoro lidové. Samozřejmě člověk nesmí přepočítávat do korun. Čísla na cenovkách totiž byla stejná nebo i menší než v USA a to je kanadský dolar navíc slabší než ten americký.

Při cestě domů jsme si uvědomili, že tady asi moc turistů nemají. Starší paní se nás ptala, kde je nejbližší zastávka autobusu. Jako někam jsme ji poslali, ale úplně jistí jsme si nebyli. Proč si pořád místní myslí, že jsme taky místní? 😀 Vancouverské předměstí se vlastně v ničem zásadně nelišilo od předměstí amerických měst. Akorát zde tedy bylo méně afroameričanů, ale o rasovém složení společnosti bych se mohl rozepsat ještě později.

Po příchodu na ubytko už se toho moc nedělo. Ája udělal výborné masové koule z IKEA a vypadalo to na klidné zakončení dne. Když v tom najednou někdo zaťukal nebo zazvonil. Úplně jsem si vzpomněl na jednu scénu z Friends, kde v místnosti jsou všechny hlavní postavy, někdo zaťuká a všichni v místnosti jsou překvapení, protože nikdo by už neměl chybět. Kdo to viděl, tak snad ví. Zbytek to z mého popisu neměl šanci pochopit, takže bych sem dal video. To jsem ale nenašel, takže asi smůla. No ale abych se vrátil k tomu, kdo klepal na nás (jsem docela překvapen, že přes moji dlouhou myšlenku neodešel). Když jsme otevřeli, tak tam stál týpek a divil se, že tam není nějaký Gigi.

Po chvíli to vzdal a řekl, že si asi spletl barák a odešel, ale mě to začalo šrotovat. Znám jen jednoho tvora, který se jmenuje Gigi. Jde o známého red toy pudla jednoho bývalého premiéra, který se teď neúspěšně snažil ovládnout Pražský hrad. Je to tak, raději sem hodím i nějaký ten zdroj - https://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/102666/andrej-babis-a-jeho-novy-pes-gigi-jedno-oko-nezustane-suche-zatimco-nase-zeme-speje-do-blazince.html . Situace byla jasná, bureš na nás nasadil agenty a ti se takto prozradili. Šiřte to do všech řetězových e-mailů. Nadpis bych dal něco jako "Bývalý premiér sleduje dva české turisty v Kanadě. Neuvěříte, co se stalo potom?!". Vy snad ale uvěříte, co se stalo příště, protože to napíšu v dalších vstupech, díky za přečtení a raději upozorním, že tento odstavec možná obsahoval nějakou tu smyšlenku.