Horyho blog

Jak se vlastně lidé normálně seznamují? Ne, fakt, já tak úplně nevím. Alkohol nepiju a ve většině míst, kde se mladí lidé seznamují, se bere pití, tak trochu jako samozřejmost. To je alespoň moje představa, rád se nechám vyvést z omylu. Než mě z něj ale někdo vyvede, tak budu fungovat s tím, že je to podle mé představy. Poté tedy nemám moc možností na seznámení se v reálném světě. Výhodou pro mě je, že dnes už se dávno neomezujeme jen na to, co označujeme jako reálný svět. Máme světy virtuální, které nabízí celou paletu nových možností (a rizik). Photo by Alexander Sinn on Unsplash Když se na to podívám historicky, tak někdy dávno bývaly vztahy (sňatky) předem domluvené. Pak se začala doba uvolňovat a lidé se mohli seznamovat podle vlastních sympatií. Třeba generace mých rodičů se mohla seznamovat skrze inzeráty. Inzerát asi známe všichni, ale tak pro připomenutí. Jedná se o text, který se pravděpodobně objeví v nějakých novinách a autor zde popisuje někoho (nebo něco), koho hl

V pondělí 19.8. (jo, vím, že to píšu se zpožděním, ticho) jsem se s Marií vydal na Neviditelnou výstavu, což je akce, která se snaží široké veřejnosti co nejautentičtěji ukázat život nevidomých. Na podobnou akci jsem chtěl jít už delší dobu, ale nějak to nikdy nevyšlo. Photo by  Taras Chernus  on  Unsplash Jednou jsme snad na nějakou takovou akci šli se třídou z gymplu, ale já tam myslím nešel, aspoň si to teda nepamatuju. Den před návštěvou výstavy jsem přemýšlel nad tím, jak asi taková akce probíhá. Bál jsem se třeba toho, aby tam nebyla nějaká negativní a chmurná atmosféra, to mi pak reálně vůbec nepřišlo. Věděl jsem dopředu, že bude možnost si ve tmě objednat nějaké občerstvení. Na webu píšou, že je lepší vzít si kovové mince, protože se lépe rozeznávají (to si schválně můžete zkusit), takže jsem si vzal jen mince v hodnotách 20 a 50 Kč, abych to měl jednodušší. Vstup do Neviditelné výstavy je z ulice Vodičkova. Expozice má dvě části - osvětlenou a zatemněnou. První jsme